Rozhovor s autorkou iam-book

Dokážeš se popsat jednou větou, zkus to?

Tak to bude těžké, ale asi bych si vybrala to, že jsem hodně sebekritická a nic neskončím, dokud to nedodělám.

Věnuješ se jen psaní?

Ne, psaní je pouze koníček, který dělám ve volné chvíli po večerech. Mám více hobby. Ještě jezdím na koni ve sportovní stáji a běhám hasiče.

To je hezké, jak si ke koním přišla?

Už od malička jsem v nich hledala oporu, kterou mi dodávají. Jelikož jsem prostě svá a hodně trpím na deprese tak jsou jediní, co se na nic neptají a podrží mě.

Kde se vidíš za 5 let?

Chtěla bych se vidět u otevírání bedny s mýma vytištěnýma knihama The Force of Destiny.

Jak dlouho už píšeš?

Chvilku, tak není to úplně přesné, ale tak v přepočtu 3 měsíce, jelikož sem začala s první kapitolou force minulý rok a druhou kapitolu jsem vydala minulý týden.

Co ti přihlášení a psaní na wattpad dalo a vzalo ti to něco?

Dal mi ohlasy na mou knihu a nesebral mi asi nic.

Dáváš do svých příběhů něco ze sebe? (sny nebo něco z toho jaká jsi)

Ano, ve svém příběhu mám několik pocitů ze sebe. Už jen příběh The Force of Destiny je vlastně o koních, které tak miluji. Hodně v příbězích projevuji své sny. Toho co bych chtěla dokázat, či nad čím sem vždy snila.

Jak tě napadla tvá přezdívka na wattpadu?

Tak to už vůbec nevím. Moc ráda nečtu a knížek doma moc nemám, ale moc mě baví psát, tak jsem asi přemýšlela nad tím, že já vlastně tu knihu píšu, ale nic jiného nečtu.

Máš nějaká oblíbená díla nebo autory na wattpadu? Dej příklad.

Zrovna před nedávnem jsem narazila na zajímavou knihu na wattu. Jmenuje se world of racing, taktéž je o koních, a i když tam má autorka chyby, její příběh je hodně chytlavý a čtivý. Autorka se jmenuje Ka_Sha.

Máš v životě nějaký vzor?

V psaní nikoho nemám, ale několik vzorů mám v životě nad jinými věcmi. Například ve fotbale byl mým vzorem fotbalista Michal Ďuriš. Mám i stejné tetování, co měl on, také jako vzor k jinému fotbalistovi. V jezdectví je to Aleš Opatrný A v životě vůbec jsou to moji rodiče.

Na svém profilu píšeš, že máš nejraději koně a i koně jsou obsažení ve tvém díle, proč právě koně? Čím tě tak uchvátily?

Od mala jsem vedena k lásce k přírodě a zvířatům. Ovšem, jsou i zvířata, co prostě nemůžu (pavouci, cvrčci) ale ostatní mně vůbec nevadí. Nevím čím mě tak uchvátili zrovna oni, ale vím, že je to už nadosmrti.

Stalo se ti, že jsi měla writer block?

Jo, už mnohokrát. Mám vždy rozepsané nějaké věty v kapitole, a když mám block tak na ty písmena jen koukám a nevím, co tam napsat. Jindy bych třeba odstavec napsala hned.

Jak dlouho trval tvůj block/y?

Jednou dokonce i půl roku a to zrovna u mé první knihy, když sem začínala. Prostě sem nevěděla jak dál. A až teď to ke mně zase přišlo.

Jak ses ho zbavila?

Vůbec nevím, přišlo to samo, jen mi kamarádka přišla říct, že se rozhodla psát knížku, tak sem jí ukázala tu svou a ona mně vzápětí řekla, že musím dopsat další kapitoly, že chce vědět, jak to bude dál, tak asi toto mě motivovalo.

Koukala jsem, že na tvém profilu, dílo „Mezi parohy kořisti“ bylo naposledy aktualizováno v červnu minulého roku, dílo je pozastaveno?

Ano, na tomto díle přišel také block. I když mám vymyšlenou osnovu, vůbec nevím jak dál. Každopádně jsem si ho zastavila s tím, že nejprve dopíšu „The force“ a pak se budu věnovat dál „Parohům“.

Dílo „The Force of Destiny“ má název v angličtině, proč v angličtině když druhé dílo má název v češtině?

Jelikož název The Force of Destiny je jméno koně, o kterém v knize půjde.

Příběh The force of destiny je trochu smutný, stalo se ti někdy, že byla některá scéna pro tebe třeba těžší psát?

Zatím tam nemám to smutné, co bych chtěla, ale dá se říct, že třeba popis opouštění školy byl pro mě docela složitý. Chtěla jsem tam popsat opravdové emoce toho, když ona odcházela z místa, kde to milovala.

Také v druhé kapitole příběhu jsem měla problém popsat naštvání Anny, když jí trenéři vyprovázeli ze stájí kvůli tomu, že nesplňovala to, co oni by rádi, což po přečtení zjistíte, že to jsou věci, co musí natrénovat a potřebuje příležitost, jinak tyto věci nezíská.

Přibliž nám a nalákej čtenáře o čem je příběh The force of destiny?

Nechtěla bych prozradit to nejdůležitější, takže bych napsala asi toto
- The force of destiny je koník, kterého Anna zachrání před majitelem, který ho chce poslat na jatka v pouhých 3 letech, jelikož mu nevyhrál první dostih, který kdy v životě běžel. Vypadá opravdu tragicky, takže se ho Anna pokouší dostat ze spárů toho hlupáka a Force zachránit.

Povede se jí to, budou pak spolu trávit veškerý svůj čas. Budou trénovat dokud Force i Anna nebudou připraveni na jejich první dostih.

Bude tam hodně zápletek, ale nechci nic prozrazovat. Sama to nemám úplně dovymyšlené, ale úryvky už v hlavě mám.

Jaká scéna obecně při psaní je pro tebe nejtěžší psát a proč?

Nejtěžší je popis lidí, s lidmi mám mnoho špatných zkušeností a popsat je, je pro mě těžké. Také popis Dostihů je docela náročný, čerpám hodně z internetu, protože já dostihy v životě nejela, takže neznám ten pocit, jsem parkurový jezdec. Neptejte se proč sem si zrovna vybrala dostihy, když o nich moc nevím... Prostě mě přitahují.

Sama jezdíš tedy jen parkur?

Ano, jezdím parkur, občas v rámci přiježděnosti koně jedeme i drezuru, ale více mě baví ten parkur.

Jaká scéna je pro tebe naopak nejjednodušší a nejzábavnější při psaní a proč?

Určitě popis a vše, co se týče koní. To je to mé ořechové.

Jaké zvíře popř. zvířata máš nejraději kromě koní?

Pejsky a kočky.

Kolik pro tebe znamenají čísla/statistiky na wattpadu? Dokážeš si představit za těmi čísly reálné lidi?

O přečtení a hvězdičky mi ani tak nejde, jsem hlavně hodně upjatá na odezvu. Chci znát názory lidí na mou knihu.

Pokud jí někdy budu dávat do tisku, tak přece potřebuji nějaké názory lidí, že nepíšu kravinu.

Hvězdičky ty jsou jen taková třešnička na dortu, každopádně na ně vůbec nehledím, jelikož i já, když čtu sebelepší příběh, na hvězdičku zapomenu kliknout. Proto bych wattu doporučila, aby hlasování o kapitole dali mezi přejíždění kapitol, kde se ukazují reklamy, nebo při dočtení kapitoly dát upozornění.

Máš nějaké sny? Poděl se s námi o některý.

Mým snem je, být s mým přítelem už napořád. Aby mě požádal o ruku, a tím jsme spojily naše pouto. Pak miminko. Prostě abychom se nikdy nerozdělili.

Co děláš, když se zrovna nevěnuješ psaní?

Věnuji se příteli, koním a hasičům. Pak také spím a občas jím.

Studuješ nebo pracuješ? Kde?

Minulý rok jsem dostudovala a ukončila školu maturitní zkouškou z podnikání. Nyní pracuji v kanceláři v jedné fabrice.

Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Čtenářům vzkazuji, ať se mnou mají trpělivost a nepřestávají číst, i když budu mít svůj psací block.

Začínajícím autorům vzkazuji, ať s ničím nehází flintu do žita, vždyť koukejte na mně, píšu chvilku a už sem se dostala do ro