Rozhovor s autorkou TeaVoyageur

Díla, která autorka vydává:

Cestování jako volba

Rozhovory

  

Jaká jsi mimo wattpad?

Nejdříve chci poděkovat za možnost se čtenářům představit rozhovorem.

Na Wattpadu i mimo něj se snažím lidi motivovat k cestování a k pozitivnímu přístupu k životu. Od mala byl můj sen cestovat, tak jsem před šesti lety odletěla sama žít na rok na Nový Zéland a už jsem se nikdy do ČR žít nevrátila. Nyní žiji ve Francii a cestuji. Dalším mým snem bylo stát se spisovatelkou a díky internetu se mi podařilo spojit tyto dva sny dohromady.

Mezi mé zájmy patří jóga a orientální tanec. Stejně tak jako věnování se esoterickým činnostem, dříve jsem vykládala i karty, dnes už se jim věnuji málo, ale věřím, že přijde doba, kdy se k tomu zase vrátím.

Narazím na to, jak máš na profilu informaci, že jsi odletěla do Austrálie, odletěla jsi sama? Co tě vedlo k takové změně?

Jen upřesním, že to byl Nový Zéland, ne Austrálie. A ano, odletěla jsem sama. Co mě k tomu vedlo... Tak určitě to, že jsem byla touto zemí přitahována už od puberty bez toho, abych o té zemi něco věděla. Takže myslím, že v tom bylo něco víc, říkejme třeba osud, chcete-li. Asi by ale nikdy žádný Zéland nebyl, nebýt okolností, které mě k té cestě dovedli. Lidi, které jsem znala z města tam jeli a poradili mi, jak si za rok zařídit víza. Do roka se stalo navíc tolik věcí, které mě doslova donutili změnit prostředí. Například i taková nemoc. A kde přijít jinde na jiné myšlenky, než na druhé straně zeměkoule, viďte. Takže jsem vyrazila začít nový život a vrátila se jako úplně jiný, silný a zdravý člověk. Proto pro mě bude Nový Zéland i cestování celoživotní srdeční záležitostí, protože mi zachránili nejen život, ale i duši. A i odsud pochází má touha motivovat ostatní k cestování.

3) Obdivuji lidi, kteří se jen tak seberou a odletí daleko od rodiny a všech známých, píšeš, že jsi objevila jiný způsob životní cesty, jaký?

Způsob životní cesty, který je svobodný a podle přání. Nežít podle nějaké osnovy, protože si myslíme, že nemáme na výběr. Nemusíme žít tak, jak nás učili ve škole, protože nikdo nám neřekl, že to jde i jinak. To znamená, že nemusíme mít tu nejlepší školu a nemusíme chodit do práce, která nás nebaví od pondělí do pátku, abychom zaplatili hypotéku, pokud si toto ovšem někdo nevybere z vlastní vůle. U mě je na prvním místě svoboda, možnost jezdit z místa na místo a být doma všude, kde se cítím dobře, ne jen na jednom místě. A v tom se liší má životní cesta od většiny ostatních.

Baví tě cestování a měníš často prostředí?

Ano baví a prostředí měním velmi často. V mém cestování jsou destinace, které navštívím úplně poprvé, ale i destinace, do kterých se vracím víckrát za rok.

Jak dlouho vydržíš v jedné destinaci a dej nám prosím příklad alespoň 3, které jsi navštívila, za dobu co cestuješ? 
Jak dlouho v dané destinaci vydržím, záleží na okolnostech a pokud je potřeba zůstat, mám vypozorováno, že vydržím tak pět měsíců. Alespoň tři destinace, které jsem navštívila, je těžké vybrat. Tak vyjmenuji některé, které nemají s evropskou kulturou moc společného, např. Srí Lanka, Singapur, Thajsko, Taiwan, Maroko, Hong Kong, Austrálie a Nový Zéland. 

Jsou to zajímavé destinace, jak tě napadlo navštívit přímo tyhle destinace? 

Možná zklamu svou odpovědí, že ne úplně všechny destinace jsem si vybrala. Například Singapur, Taiwan a Hong Kong byly destinace, kde jsem se ocitla při svých cestách na Nový Zéland. A ten zbytek? Ten byl vlastně taky osudovou záležitostí. I když jsem se třeba chtěla do těchto destinací někdy podívat, nebyl to vysloveně sen, za kterým bych si šla. Stalo se to vždycky nějak oklikou, nějakou osudovou záležitostí. Od informace na internetu, až po nabídku, že se tam někdo chystá jet a já se přidala. Jak říkám: i u cestování je někdy plánování k ničemu. Vždy vás vaše cesty zavedou tam, kam mají, i když vy třeba plánujete úplně jinou destinaci.

Píšeš na profilu, že tvůj sen být spisovatelkou vznikl v tvých devíti letech, měla jsi nějaké sny, čím se chceš v budoucnu stát a být? Třeba jak to mívají, menší popelářem, hercem, atd.

Určitě. Chtěla jsem být herečkou. Stát se takovou druhou Marilyn Monroe.

V devíti se to změnilo na spisovatelku?

V devíti letech se k tomu přidalo přání být spisovatelkou. Přání být herečkou mě pustilo až o něco později.

9) Jak ses dostala k té práci copywritera a psaní článků, kterou se živíš?

Také osudem. Už ani nevím, kde jsem našla na internetu stránku o tom, že taková práce existuje, k tomu různé rady a jak začít. Nadšená myšlenkou jsem ihned začala podnikat nezbytné kroky a uspěla. K tomu jsem poznala komunitu lidí, kde každý takto žije už nějaký čas. A bylo skvělé vidět, že to funguje a takových cestovatelů, kteří se živí psaním a ostatními věcmi je víc. Objevila jsem tak úplně jiný svět. Zjistila jsem ale, že se nemůžu živit jen tím, i když by to šlo. Nedokážu totiž pořád jen sedět u počítače bez kontaktu s lidmi a také mám ráda pohyb. A to mi pak následně pomáhá i k tomu, aby tvorba byla kvalitní.

Co děláš, když zrovna necestuješ nebo nepíšeš?

Když jsem ve svém druhém domově ve Francii, tak chodím do zaměstnání a po něm se věnuji domácnosti a svým koníčkům, například lyžování v zimě, v létě zase procházkám v horách a koupání v moři. Když jsem v ČR, tak se věnuji zejména své rodině a přátelům. Více se soustředím také na své zájmy, kterými jsou orientální tance, jóga a plavání.

Jak často se vracíš do ČR?

Často. I když se většinou nikdy zdržím ani ne měsíc. Například od začátku letošního roku jsem tam byla třikrát a teď poletím znovu.

Co jsi studovala?

Ekonomiku, dále cestovní ruch a poté personalistiku.

Jak reaguješ na kritiku nejen na wattpadu, ale i u článků?

Kritika může mít mnoho podob. Slušně vyjádřená kritika, která autora motivuje ke zlepšení obsahu, gramatiky a stylu psaní, je VÍTÁNA. Naopak kritika, která vyjadřuje spíš komplexy toho, kdo ji napsal, je spíš výkřikem do tmy a na tu ani nereaguji. Každopádně jednu ani druhou se snažím nebrat si nikdy osobně.

Jak vznikla tvá přezdívka na wattpadu?

Moje přezdívka vznikla spojením dvou slov: ,,Tea" + ,,Voyageur". Tea je mé české jméno v řečtině (protože miluji Řecko) a francouzské slovo (protože žiji převážně ve Francii) Voyageur znamená: ,,cestovatel." Překlad přezdívky je tedy: ,,Tea Cestovatel" a ukazuje tak více faktorů o mé osobnosti.

Spoustu lidí zaměňuje ,,Tea" za anglický překlad ,,čaj". Vždycky se nad tím ale usmívám, protože se to nevylučuje. Opravdu miluji pravý sypaný čaj a různé byliny, které vozím všude sebou na cesty. Proto, když někdo řekne, že má přezdívka znamená: ,,Čaj Cestovatel", tak i v tom má pravdu, protože se mnou se skutečně i čaj stává cestovatelem.

Máš nějaké vzory? Jestli ano, dej příklad.

Dá se říct, že vzorem je pro mě každý, kdo si dokázal jít za svým snem a splnit si ho. Je vcelku jedno, o jaký sen jde, jestli je to cestování, být spisovatelem, nebo úplně něco jiného. Každý z nás takový sen má, a když existují lidé, kteří dokázali věci, které se zdají nepřekonatelné, proč byste to nedokázali i vy? Takových úžasných příběhů je nespočet a každý z nich si zaslouží být jmenován, ale na to tu není bohužel dost prostoru.

Jinak ze spisovatelů to může být například i taková J. K. Rowling. Zde je vidět, že takový životní příběh nemusí být jen pohádkou.

Dále mám ráda i Corinne Hofmannovou. Kdo viděl film Bílá Masajka, určitě bude vědět, a kdo přečetl všechny části knihy, určitě ví, kolik síly se v této ženě skrývá a jak se z nespisovatelky stala známá spisovatelka, díky svému úzasnému příběhu.

Z cestovatelů to může být i Marek Jelínek, se kterým se známe i osobně. Už když začínal svou cestu po světě na koloběžce, věděla jsem, že o něm jednou bude mluvit i televize. Navíc příspěvky na jeho cesty jdou na dobrou věc, tedy na děti z Bangladéše. Opravdu je těžké jmenovat všechny, protože vzorů mám mnohem více. Známé lidi, ale také úplně neznámé a dá se říct, že pořád přibývají.

Koukala jsem, že jsi na wattpadu krátko, ani ne měsíc, pokud se nemýlím, psala jsi příběhy už v době, než si našla wattpad?

Ano, psala jsem příběhy, ještě než jsem našla Wattpad. Od příběhů jako takových jsem ale časem víceméně upustila a začala se věnovat spíše motivačním textům, copywritingu a článkům, které se postupně stali i placenými. Na Wattpadu mě ale opět zklákalo se k psaní příběhů vrátit a tak, můžeme říct, tuto zálibu opět oživuji.

Vím, že jsi tu krátce, ale četla jsi tady na wattpadu nějaké příběhy? Jaké?

Zatím jsem hlavně hodně četla rady ohledně toho, jak psát, jak si najít čtenáře atd. a z příběhů mám rozečtenou „Naději" od autorky MichaelaM1 a zaujalo mě dílo ,,Army Princess" od autorky Aliveas. Většinou jsem taková, že nemám moc rozečtených děl najednou, až dokončím jedno, tak až pak začínám další. Už teď se těším, jaké další dílo mě tzv. ,,chytne".

Jak jsi na wattpad narazila?

Úplně náhodou, nebo spíš zase osudem? Aplikaci jako Wattpad jsem hledala, nepřeháním, hodně let. Bohužel jsem nikdy na Wattpad nikdy předtím nenarazila, což nechápu a je to velká škoda. Až teprve minulý měsíc jsem úplnou náhodou stahovala do tabletu, který jsem téměř nepoužívala, Adobe Flash Player a v nabídce byl i Wattpad. Zaujalo mě to a stáhla ho.

Díky Wattpadu jsem se naučila na tabletu psát a píšu a píšu a také čtu. Celkově si o Wattpadu myslím, že je to výborná aplikace pro všechny, kteří rádi píšou a čtou. Díky Wattpadu spoustu lidí i vydalo své knihy a splnili si svůj sen, je to skvělá cesta, jak zjistit, co se čtenářům líbí a jak psát.

Tvé dílo „cestování jako volba" vzniklo z vlastní zkušenosti nebo přišla inspirace na toto dílo jinak?

Dá se říct, že od všeho trochu. Hodně věcí je založeno na osobních zkušenostech i pocitech a spousta událostí jsou zase inspirovány ze života jiných lidí. Podání díla, některé detaily a situace vyšly z mé fantazie nebo byly inspirovány jinými knihami s podobnou tématikou.

U různých cestovatelů třeba na instagramu nebo jiných sociálních sítích jsem viděla, že na cestách člověk může potkat kohokoliv, jsou postavy v tvém příběhu „cestování jako volba" reálné nebo jsou to vymyšlené postavy?

Cestování je nejlepší inspirace nejen pro spisovatele. Je to tak, že při cestování pozná člověk tolik lidí a zajímavých životních příběhů, že se dá říct, že inspirace je na každém kroku. Takže i postavy, o kterých píši, mají reálný základ lidí, které jsem měla tu čest potkat.

Popiš postavy z příběhu „cestování jako volba".

3 příběhy a 3 hlavní postavy, které mají společné nejen ,,Cestování jako volbu." Příběhy se vzájemně prolínají. Opravdu jim všem volba cestovat přinese východisko z jejich životních problémů? Pozn. Všechny tři příběhy jsou inspirovány skutečností.

1) První příběh s hlavní postavou Honzy, který svůj příběh začíná vyprávět v prostředí psychiatrické léčebny. Dostal se tam kvůli své závislosti na drogách a následnému předávkování. Z léčebny mu také hrozí převoz do věznice. Ve stejném čase si vede deník, kde vypráví svůj příběh, který se udál před léčebnou. V tuto chvíli je můj příběh zatím na začátku, v části, kde Honza vypráví o svém setkání se svou osudovou láskou Olinou, než se dostal do léčebny. Čtenář tedy zatím neví, jak se tam vlastně přesně dostal a jakou roli záhadná Olina má, ani, jak to s ním bude dál.

2) Druhý příběh podotýkám, je opravdu silně založen na pravdě. Hlavní postavou je Hana, která má smrtelnou chorobu. Rozhodne se proto odmítnout léčbu a splnit si svůj sen - navštívit Jižní Ameriku a tamní šamany, destinaci, o které vždy snila, i když ví, že riskuje to, že se z ní už domů nevrátí. Jak to s ní a její nemocí dopadne?

3) Třetí postavou je Valerie. Máte rádi romance a příběhy dvou lidí z různých kultur a států? Pak přesně toto vám příběh nabídne. I Valerie se zamiluje do cizince, život u moře plný slunce jí vyhovuje více, než život v nudné práci a v šedé Praze. Ale opravdu se ukáže, že je to cesta ke štěstí, po které toužila? Zjišťuje, že pocit samoty ji provází na každém kroku a snaží se najít útěchu. Najde ji v psaní a začne se psaním i živit. Jak však vyřešit situaci, kdy se necítí doma v cizí zemi, ale ani ne v té své? Existuje vůbec řešení této situace?

Jak tě napadlo tvořit rozhovory na wattpadu?

Ve chvíli, kdy jsem si všimla, že takové knihy rozhovorů na Wattpadu existují, se mi hned zalíbil nápad poskytnout rozhovor a časem udělat i rozhovory s ostatními. Na rozhovorech se mi líbí poznávat nové autory a inspirovat se od nich, protože je tu spousta zajímavých osobností, které stojí za pozornost. Zároveň je to skvělá cesta, jak zviditelnit sebe a pomoci zároveň i dalším autorům. Navíc, já sama osobně jsem zvyklá spíš psát články jako redaktorka, než příběhy, a tak mi je psaní rozhovorů blízké. Rozhodla jsem se proto psát rozhovory jiným stylem, než je na Wattpadu zvykem a to sice, že mé rozhovory jsou tvořeny tak, jako by šlo o rozhovor se známým spisovatelem v nějakém magazínu. Přidám fotografie autora, které ,,mluví" spolu s textem a celkově autora ,,vyzdvihnu". Ukázku najdete v mé knize rozhovorů. Na druhou stranu však mi rozhovory zabírají více času, než psaní mého vlastního příběhu. Nestěžuju si, to v žádném případě, jen mám pocit, že můj příběh upadá nyní do pozadí a nemá moc svých čtenářů. Což je škoda, ale stále věřím v obrat i ve svou schopnost ,,time-managementu" tak, že mou prioritou bude časem obojí stejně.

Máš nějaká kritéria, podle kterých si lidi vybíráš nebo jen tak kdo napíše tak s tím rozhovor uděláš?

Zatím žádná kritéria nemám, až pouze na pár zásadních. Dělám rozhovor pouze s těmi, kteří to myslí s rozhovorem vážně, a u nichž nebudu muset čekat týdny na odpověď, protože tím se ztrácí čas ostatních autorů v pořadníku, kteří mají o rozhovor opravdu zájem. Pořadník se zatím rozrůstá, a tak uvažuji v blízké době o dalších kritérií, jakými bude třeba věková hranice, kvalitní díla a dobrá gramatika.

A také to, že fotografie a obrázky nebudou už volitelné. Je to styl mých rozhovorů a bez nich to zkrátka není ono.

Co bys vzkázala svým čtenářům?

Mám své heslo: „I kvůli jedinému čtenáři, který sleduje vaše dílo, se vyplatí psát."

Svým čtenářům, stávajícím i budoucím, jsem nesmírně vděčná za jejich ohlasy, protože jen čtenáři dávají psaní opravdový a dlouhodobý smysl. Děkuju za váš čas a přízeň.

S tím bych i ráda všechny čtenáře požádala o jednu věc, a to nejen pro má díla: Pokud se vám příběh líbí, nebo vás zaujal, nenechávejte ho bez prosím ohlasu, protože i jen jedno vaše kliknutí autora motivuje a pomáhá mu v dalším rozvoji, aby mohl pro vás psát další a ještě kvalitnější příběhy. Takže ještě jednou, děkuju vám všem, jste skvělí a moc si vás vážím. Přeji vám, ať vás čtení naplňuje tolik, jako autory pro vás psát.

Ahoj :)

máme tu další rozhovor tentokrát s milou a inspirativní ženou Teou :) Určitě nakoukněte do její dílny a přečtěte si její dílo o cestování, na kterém pracuje.

Mějte se hezky, s pozdravem Patty :)