Rozhovor s autorkou iamadeleh

Díla, která autorka napsala:

Šestka

Deathrunner

Rozhovor

Jaká jsi mimo wattpad?

Jsem strašný introvert, ale opravdu strašný. Bývám také pesimista a velký snílek. Nejraději jsem se staršími, protože si prostě se svou věkovou generací nerozumím... Nevím, ale asi bych se popsala, jako měsíc mezi hvězdami? Zkrátka nezapadám mezi klasické stereotypy a myslím, že je to hodně poznat. Nevím, jestli to je z té pozitivní stránky, nebo obráceně. To už musí posoudit každý sám.

Jsi kromě psaní i čtenářka?

Řekla bych, že ano. Jediné co mě opravdu nebaví číst, je, když něco musím. Jinak čtu hodně a hlavně často. Občas je to potřeba, jako takový únik od problémů...

Jaké žánry nejraději čteš?

Hrozně moc mě baví číst scifárny, ale takové ty klasiky... Jako správný nerd čtu i komiksy. Ale neodmítnu ani dobrý horor nebo detektivku.

Jak ses dostala na wattpad, doporučil ti ho někdo nebo jsi ho našla náhodně?

Ani nevím... Řekla bych, že to na mě vyběhlo, jako reklama. Takže úplně random.

Jak dlouho píšeš?

Zhruba tři, čtyři roky. Dřív jsem psala jako malá, když mi bylo tak 8, nevím jestli se tomu dá říkat psaní... Ale takhle "aktivně" možná tak rok a půl.

Je pro tebe česká republika jediné místo, kde budeš žít nebo si myslíš a chtěla bys, aby tě osud třeba na nějakou dobu zavedl do zahraničí?

Rozhodně bych se chtěla dostat někam jinam. Na Čechách mi nejvíc vadí lidé a ten přístup. Nejradši bych odjela na několik let na Aljašku, ale to až po škole. Obecně mě hrozně lákají severské/ chladné oblasti.

Píšeš pravidelně nebo jen když máš čas a náladu na psaní?

Tak snažím se pravidelně, ale když mám takové to období, kdy mě nic nebaví, tak nepíšu. Nálada se hrozně moc odráží v našich dílech a myslím, že je to dost poznat. Když už tyhle nálady přijdou, snažím se naladit, ale občas to prostě nejde. Taky ten čas... Ono čas má každý, jen záleží, jak si to uspořádá. Jediné, kdy asi fakt nepíšu je dovolená, člověk chce vypnout a kolikrát nemá ani telefon.

Kde se vidíš za 5 let?

Tohle je strašně těžká otázka... Já sama nevím, co bude zítra, natož přemýšlet takhle dopředu. Pokud se vše vydaří, tak se vidím na vysoké. Chtěla bych už stát na vlastních nohách a mít pevně srovnané co chci, což kolikrát bývá problém i pro 50 leté...

Komunikuješ se svými čtenáři? A jak přijímáš jejich kritiku?

Já se snažím, ono je těžké komunikovat, nebo spíš očekávat větší zpětnou vazbu, když je někdo tak „malinký" jako já. Kritiku přijímám dobře, většinou jí vítám, možná až vyhledávám. Pomáhá mi to posunout se dál. Samozřejmě ta kritika má své meze, dle mého nikdo není zvědavý na urážky apod..

Máš někde uchované tvoje prvotiny, popř. publikované?

No jasně! Mám je hezky schované, a když mám špatnou náladu, čtu to. Kolikrát je to hrozitánsky vtipné.

Příběhy, které máš označené, jako coming soon, předepisuješ a budeš publikovat?

Ano... Snažím se to dělat jako u Šestky. Knihu mít předepsanou a pak vydávat klidně i každý den. Mám opravdu bujnou fantazii, takže si všechno musím zapsat a pak to někdy vydám...

Co děláš ve volném čase, když se zrovna nevěnuješ psaní?

Jsem závislá na adrenalinu, takže všechno možné. Horolezectví, motocross, jezdím na koni, taková jednoduchá kynologie. Většinou se snažím věnovat tomu, co křičí nebezpečím... Ale taky hraju na piano a spoustu dalších kravin... Poslední dobou mě baví dělat hudební videa, ať už pro sebe, nebo na "zakázku". Je to něco, kde se může projevit můj umělecký duch. Hah.

Studuješ nebo pracuješ? Co studuješ/ děláš?

Ještě pořád studuji na gymnáziu. Po maturitě mám v plánu jít na vysokou.

Kdybys ve svém příběhu „působila" jako postava, byla bys raději kladná postava nebo záporačka?

To je zajímavá otázka... Asi bych chtěla být klaďas, ale ne úplný. Mít své záporné stránky, ale zůstat v tom kladném...

Kdyby ses měla přiřadit k jednomu z elementů. Jaký by to byl?

Myslím, že oheň. Vždycky mě fascinuje a jsme si podobný. Pokud na něj nikdo nic nezkusí neublíží, ale umí dost popálit...

Máš nějaké vzory na wattpadu nebo v reálném životě?

Na wattpadu asi úplně ne... Není to tím, že bych si nikoho nevážila, nebo mě nebavil, ale ještě jsem nenarazila na autora, kde bych hltala každé sousto... Na wattpadu je spoustu dobrých autorů to nepopírám, ale zkrátka to se mnou není jednoduché, ale nechci aby to vyznělo nějak zle, bože to prosím ne...

Ale mým vzorem je asi Anthony Doerr nebo Emily Barr. Jejich styl psaní mě strašně fascinuje a jsou to pro mě fakt spisovatelé.. U jejich knih opravdu většinou čekám až dokonce a stále nevím a dějí se tam věci, které by mě ani nenapadli. Je pro mě snadné se v jejich dílech sžít s postavou a téměř si to celé vykreslím v hlavě... Což je ale i u mnoha jiných děl. Ještě pořád, když vyjde další díl, jsem závislá na Poseroutkovi od autora Jeff Kinney.

Co na psaní miluješ?

Asi tu svobodu. Tu možnost, když si můžu vytvořit svůj svět a na chvíli utéct od kruté reality.

Co naopak na psaní nesnášíš?

Asi tu "složitost". Vadí mi, jak to občas trvá, v hlavě mám příběh hotový, přehraný asi tak milionkrát, ale na wattu vůbec nic.

Prozraď nám o čem je příběh Šestka. Nějaké zajímavosti, u kterých by čtenář si řekl "jo tohle si musím přečíst".

Šestka je vlastně fanfikce na Avengers.. Objeví se zde spoustu nových postav, ať už záporných, tak kladných. Sice to má takové to „klišé", ale ve finále to tak vůbec není... Myslím, že si to spoustu lidí získá, jelikož tam je od každého něco. Ať už malý románek, rodinné drama, únosy, přátelství, tak i nechutné scény, které není fajn si představovat příliš detailně... Vtipné je, že jsem Šestku už měla napsanou dříve a byla dost rozdílná, ale hrozně mi to pak vadilo, takže jsem začala psát znova a to je ta aktuální verze. Původně taky měla dopadnout jinak, ale pak mě napadl námět na pokračování, na druhou knihu Deathrunner, tak se to trochu pozměnilo.

Jak tě tento příběh napadl? A proč zrovna sci-fi?

Jsem si takhle dávala asi biliontý Marvel maraton a během toho nějak přišly ty nápady. Postupně se to nashromáždilo a pak to bylo. Navíc se k tomu přidalo to, že jsem pořád hledala něco na wattpadu, ohledně Avengers. Ale pořád v těch příbězích něco chybělo a tak jsem se rozhodla i psát... A proč sci-fi... No, já vždycky byla poutaná k tomu žánru a nějak mě to tam táhne. Jsem obrovský Marvel fanoušek. Navíc fanfikce a k tomu fanfikce na sci-fi mi přijde strašně super takhle na začátek..

Přemýšlela jsi někdy i o tom, že bys napsala i jiný žánr?

Přemýšlela... Možná předbíhám dobu, ale... Nějaké příběhy z "COMING SOON" nejsou fanfikce. Pracuju na klasické fikci/dobrodružný román, dále tu máme menší pokus o horor a další fanfikce, taky soubor povídek a další...

Je něco co na příbězích nemáš ráda?

Nechci tu teď chválit svou gramatiku, jelikož vím, že moje čeština je špatná. Ale strašně mi vadí příběhy, u kterých nepřečtete jediné slovo bez chyby... Ať už gramatické, tak logické, ty jsou podle mého nejhorší. Úplně nemám ráda, když už je jasné od první kapitoly, jak příběh dopadne a co se tam stane. Najde se toho dost, co mi vadí, ale já osobně jsem šíleně vybíravá...

Litovala jsi někdy nějaké své kapitoly?

Litovala je podle mě silné slovo... Určitě jsou kapitoly, které bych změnila, možná úplně. Ale pořád je to něco, co jsem napsala a v tu chvíli se mi to prostě líbilo. Je úplně normální změnit názor, spíš je to dobře, jelikož to dokazuje, že už tam vidíme chyby sami. A to je podle mého něco, čeho by měl chtít dosáhnout každý... Takže ne nelituji ani jedné, jsem spokojená nebo jsem byla.

Co kdybys vyhrála milion. Jak bys s penězi naložila?

Upřímně? Asi nijak, já bych si je schovala na špatné časy, nebo bych koupila věci rodině, tátovi, babičce a tak. Možná bych si chtěla vydat knihu, ale až bych měla nějakou čistě svou a né fanfikci.

Je toto tvůj první rozhovor? Jak se ti líbil?

Jo i ne... Ve škole jsem dělala několik rozhovorů, ale z té druhé strany. Vytvořit otázky, sepsat to a šup do novin. Jinak z téhle strany je to můj první a jsem z něj totálně odvařená. Moc děkuji, že ses rozhodla ho se mnou udělat. Je to fakt mazec!

Chtěla bys říct něco na závěr ať už čtenářům nebo jiným pisálkům?

Nebojte se! Vždycky si vzpomeňte na mě, já nejsem schopná si ani objednat jídlo, teda, teď už jo. Ale fakt ten strach je jen počáteční, potom už jste nadšení. Psaní je opravdu něco krásného, ať už veřejně, nebo do šuplíku. Vylepšujete svoje myšlení a češtinu, ikdyž... A navíc myslím, že wattpad komunita je skvělá a něco jako rivalita tu není, když už ano, tak minimálně. Pokud chcete tak dokážete všechno, vždycky to tak bylo a taky bude. A pro čtenáře asi jen to, že si jich neskutečně vážíme. Ještě si pamatuju, jak jsem očekávala maximálně 5 přečtení a teď přes 3k. Je fajn, že čtete, opravdu. Nepřestávejte s tím, děláte šťastný ať už sebe, tak i spisovatele.

Ahoj :)

máme tu další rozhovor s autorkou @iamadeleh určitě si od ní něco přečtěte :)

Mějte se hezky :) S pozdravem Patty :)