pondělí 19. srpna 2019

Rozhovor se mnou

Jak ses dostala ke psaní rozhovorů?
K psaní rozhovorů jsem se dostala, tak, že když mně rozhovory napadly, psala jsem jedné uživatelce wattpadu, že bych jí s rozhovory ráda pomohla, ale bylo by to vydávané pod ní a na jejím profilu, ale ona nikoho takového nehledala a pomoc nechtěla. O pár měsíců později jsem si z nudy rozhovory založila a začala je dělat a drží mi to už asi tři a půl roku.

Děláš rozhovory i v soukromém životě nebo jen čistě pro wattpad komunitu? 
Dobrá otázka, rozhovory zatím dělám jen pro wattpad komunitu, ale jednou jsem dělala i rozhovor v soukromém životě a to bylo, když jsme ve škole konkrétně na psychologii dostali úkol udělat rozhovor s našimi prarodiči. Nedávno jsem našla záznam, ze kterého jsem to pak dávala na papír, ale publikovat to pravděpodobně nikdy nebudu, ale nikdy neříkej nikdy, třeba se rozhodnu pro opak. Nedávno jsem si, ale založila blog takže rozhovory nepublikuji pouze na wattpad, ale i na blog.

Kdyby sis měla vybrat mezi létem stráveným lyžováním nebo zimou plavání v moři, co by sis vybrala?
Toto je těžká otázka, protože nemám ráda podzim, když je člověk ráno nabalenej a odpoledne je mu vedro, takže si myslím, že podobné by to bylo kdybych si vybrala léto s lyžemi a zimu s plaváním v moři bych si vybrala jen v případě, kdyby moře v zimě mělo, aspoň třicet stupňů.

Co si myslíš, že je tvůj smysl života?
Mým smyslem života je neustále se v něčem vzdělávat a dělat to, co mě baví. Ráda trávím čas s rodinou, s mým psem na procházkách a ráda tvořím třeba právě na wattpad, blog nebo instagram.



Co je tvoje největší životní náplň a vášeň?
Moje životní náplň je, jak už jsem zmiňovala v minulé otázce vzdělávat se, zatím mně učení baví, a tak jdu od září na vyšší odbornou školu a také miluju dělat, to co mě baví a tím jsou v tuto chvíli rozhovory a kontakt se čtenáři. Ráda trávím čas s rodinou a kamarády. Nevím úplně, co bych uvedla jako moji vášeň, asi nic takového ani nemám.

Co tě vedlo k založení knihy rozhovorů?
Nemám asi nic, co by mě přímo vedlo k založení rozhovorů. Prostě ten nápad přišel a cestu, jak jsem se k tomu dostala, zmiňuju v odpovědi na první otázku tohoto rozhovoru. Vyzkoušela jsem si to s první autorkou, která byla mojí velkou kamarádkou, a psaly jsme si téměř pořád, navrhla jsem ji to a ona souhlasila, tak jsme rozhovor udělaly, já zjistila, že mně to baví a bylo to. Jsem ráda, že jsem začala rozhovory tvořit v době, kdy jsem začala, protože třeba v této době mi přijde, že rozhovory na wattpadu dělá skoro každý druhý.

Co tě na rozhovorech nejvíce baví?
Na rozhovorech mně asi nejvíce baví psaní si s novými lidmi, které stále díky rozhovorům potkávám a některé potkávám i offline mimo sociální sítě, protože zrovna v tuto sobotu, jsem na wattpad srazu v Brně. Nejvíce mně tedy baví se potkávat online s novými lidmi a čtení a dozvídání se prostřednictvím otázek jejich životní příběhy.

Co je podle tebe největší problém na světě? (může to být problém jakéhokoli druhu, největší problém jedinců nebo klidně globální společný pro všechny na světě)
Jo na planetě jsou problémy různé druhu třeba ochrana přírody a třídění, používání plastů a tak. Můžu říct, že už několik let, i proto, že nemám igelitky, ráda nosím v kabelce hadrové tašky a třídím.
Jinak myslím, že lidi mají problémy, ale většinou jdou tyhle problémy řešit. Nic není velký problém, vždy jde vše vyřešit a důležité je myslet pozitivně.

 Jak bys charakterizovala vlastní tvorbu, kdyby ses snažila nalákat na svá díla?
Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale já se vlastně nechci snažit nalákat na svou tvorbu. To co mám na wattpadu publikované jsou jen dvě fanfikce o One direction na které jsem pyšná, protože jsou to první dvě knihy, které jsem v životě napsala, a nejsem pyšná, protože jsou to právě fanfikce s realnými postavami, ale už je někdo vytvořil. Chci napsat a pak budu propagovat svoje originální dílo/díla s mnou vymyšlenými postavami a mnou vymyšlený a napsaný příběh.

Ovlivňují tě nějak výrazně tví oblíbení autoři (publikující spisovatele nebo uživatelé wattpadu) a kdo to je?
Myslím, že mně ani autoři, ovlivňovat nemůžou, protože aktuálně jsem už dva roky nenapsala normální příběh, zabývám se jen rozhovory. Oblíbených autorů mám, ale víc a mezi ně patří Míša aka MichaelaM1, která si myslím, že je spisovatelka s velkým S, protože opravdu umí psát a hlavně popsat situaci reálně, NEPÍŠU TO PROTO, ŽE JSME KAMARÁDKY. Oblíbených autorů je více, ale nebudu je vypisovat, protože bych určitě na někoho zapomněla.

Jaké postřehy a doporučení bys předala někomu, kdo přemýšlel o tom, že rovněž založí knihu rozhovorů?
Protože tomu letos budou čtyři roky, kdy rozhovory dělám a mám za tu dobu už nějaké zkušenosti, dovolím si tu napsat pár rad nebo doporučení. Myslím si, že toto neplatí jen u rozhovorů, ale důležitá je pravidelnost stanovte si třeba jeden den v týdnu nebo více podle toho u čeho toto máte a v ten daný den/ dny vydávejte. Čtenáři si zvyknou a budou mít na paměti, že tento den vyjde nový díl. Myslím, že na pravidelnosti vše stojí a pak se snažte být originální a pro každého autora „na míru" vymýšlet otázky. Snažte se se čtenáři komunikovat. To je asi vše úplně nevím, co přesně pomohlo mému největšímu vzrůstu.

Máš na lidi, kteří se přihlásí do rozhovoru nějaké přísnější požadavky?
Za ty roky, co rozhovory dělám, už mám trochu zkušenosti, tak si dovoluji mít jedno pravidlo a tím je, že každému, kdo chce se mnou dělat rozhovor, musí být minimálně 15 let. Jinak musí mít napsané nebo rozepsané alespoň jedno dílo. Víc podmínek nemám a přihlásit se může téměř kdokoli.

Stalo se ti někdy, že by tě odpovědi neuspokojily tak, že by ses rozhodla rozhovor ukončit a nepublikovat ho (např. kvůli stručnosti odpovědí, mizernému pravopisu nebo nevhodným odpovědím)?
Ne toto se mi nikdy nestalo, jo někdy je pravda, že jsou odpovědi stručnější, ale nadávám si na to třeba sama, ale nejsem taková, nebo aspoň jsem to nikdy nedokázala a neukončila rozhovor předčasně. Když už si o to autor napíše, rozhovor dokončíme, ano s mizerným pravopisem jsem se taky setkala a jsem taková, že rozhovor radši před publikováním vždy kontroluju a opravím. Třeba někdy budu taková a rozhovor ukončím předčasně, když bude mít něco špatného, přecejenom rozhovory zveřejňuju na svém profilu a není to jen prezentace autora, se kterým rozhovor je, ale i moje vizitka.

Jak ses dostala ke psaní a na wattpad?
Jak jsem se dostala ke psaní... to byla vlastně jedna velká náhoda. Bylo to až po objevení wattpadu, nikdy to nebylo třeba od mala mým snem. Takže nejdřív tu byl wattpad, takže jak jsem se dostala na wattpad? To bylo úplně náhodné, četla jsem známý příběh After, který je v originálu anglicky, ale do češtiny ho pár holek překládalo a ten se jednu dobu přesunul na wattpad tak jsem si wattpad založila a začala ho objevovat. I když mám wattpad asi už čtyři roky, pamatuji si začátky, jak kdyby to bylo včera.

Po přihlášení na wattpad jsem asi půl roku jen četla a až později začala publikovat. Jako první příběh, který jsem na wattpadu četla, byl příběh s názvem Fate in another body od autorky FateFatal95 a začátek tohoto příběhu jsem četla se sousedkou a předčítaly jsme si ho nahlas a nečetly jsme dál, když jsme byly od sebe.

Teď se vrátím k tomu, jak jsem dostala k psaní? To bylo tak, že jsem na wattpadu četla fanfikce, které byly v tu dobu hodně populární, a řekla jsem si, že bych mohla taky něco napsat. Jednoho dne ve škole při hodině (už netuším, co to bylo za předmět bylo to tak 6 nebo 7 let zpátky, ježiš to je doba, ale vím, že to bylo ještě na základce asi osmá třída) vznikly první 3 stránky mého prvního příběhu Trip to London, který je i na wattpadu publikovaný. Byla jsem nadšená z toho, že jsem něco napsala a dávala to číst mamce, babičce a dědovi a tak jsem vlastně začala psát. Už bych jim teď přečíst nedala.

Ze začátku jsi psala příběhy. Proč se tomu nevěnuješ?
Tak ráda bych se k tomu psaní už vrátila...
Psala jsem to asi jen do soukromých zpráv při rozhovorech, ale stalo se mi to a myslím, že už delší dobu asi dva roky se mně drží spisovatelský blok. Nejdřív jsem měla půl roku pauzu od psaní, že se potřebuju učit na maturitu a od té doby ke mně nepřišel žádný pořádný nápad, který by se mně udržel déle jak měsíc. Za ty dva roky mám u sebe napsaných asi šest příběhů, ale žádný mně nebaví natolik, abych ho psala dál a publikovala.

Vím, že už se nějakou dobu věnuješ rozhovorům. Jak tě to napadlo?
Ano, rozhovorům už se věnuju už 3 a půl roku. Na odpověď jak tě to napadlo, jsem odpověděla už v první otázce této kapitoly, už to nechci psát poněkolikáté znovu tak si to prosím přečtěte v té první odpovědi.

Víš, kolik jsi už udělala rozhovorů a pamatuješ si úplně na svůj první rozhovor?
Rozhovorů jsem udělala něco kolem sedmdesáti nebo osmdesáti, ale momentík
napíšu přesné číslo... nemůžu tomu uvěřit, ale už mám 88 rozhovorů.
Ano na svůj první rozhovor si pamatuju, byl s Janou aka WJanie, byla takový můj pokusný králíček, rozhovor nám trval dvě hodiny a myslím, že byl publikovaný tak za dva týdny od doby, kdy jsme ho dodělaly, ale tím si nejsem jistá, je to už nějaká chvíle.

Je něco co tě při rozhovoru dokáže vytočit?
Nic takového se zatím nikdy neobjevilo. Dokáže mně vytočit třeba spousta jiných věcí, ale zrovna něco při rozhovoru mě ještě nevytočilo. 

Jaké máš plány do budoucna? 
Moje plány do budoucna nejsou nijak velké. Snažím se žít okamžikem, ale zas na druhou stranu miluju plánování.
Každopádně asi do budoucna bych chtěla dostudovat VOŠku na kterou nastupuju v září, zamilovat se, mít zatím brigádu, která mě baví a mít čas na to věnovat se stále rozhovorům a tvoření okolo toho, které mně moc baví.

Máš i jiné koníčky?
Psaní a rozhovory jsou pro mě srdcovka, ale ano chodím občas sportovat a přes léto si užívám venku a chodím ven s kamarády.

Jaký jsi vlastně člověk za obrazovkou?
Jak bych se popsala? Myslím si, že jsem milá, přátelská, umím být spolehlivá. Jsem celkem introvertní člověk a myslím, že tady na wattpadu je mnoho z nás introvert a psaním se aspoň trochu otvíráme.
Myslím, že víc asi sama sebe nedokážu popsat, takže kdo chce poznat blíž, jaká jsem, může mi napsat a zjistit to jaká jsem. Nebojte, nekoušu!

 Čteš i na WP? Pokud ano jaké žánry a co sis oblíbila?
Na wp jsem ji občas četla, ale poslední dobou mně na wattpadu už nebaví moc číst. Na wattpadu jsem přečetla za dobu, když jsem na něj registrovaná, toho hodně, ale vyjmenovávat to radši nebudu, protože bych na někoho určitě zapomněla.

Co studuješ? A baví tě to?
Od září budu studovat vyšší odbornou školu, obor personální řízení a doufám a věřím, že mně to bude bavit a vydřžím tam celé 3 roky.

 Jaké jsi znamení?
Jsem narozená ve znamení vodnáře a narozena 3. února kdyby mi náhodou třeba chtěl někdo gratulovat.

Věříš v osud?
Ano v osud věřím, ne teda stoprocentně, ale myslím, že vše se má dít pro to, aby se nám stalo něco dalšího.

Máš z něčeho strach?
Ano strachy mám a mám jich víc, o některých mluvit nebudu a nechci. Ale takové ty malé a běžné, jako hodně lidí mám strach z pavouků a hadů.

Co ty a nadpřirozeno. Věříš, že něco takového existuje?
Nevěřím v nadpřirozeno nebo možná malinko, že tam něco nad námi je, ale tak, že bych věřila v anděle, to zas ne.

Co máš nejradši jaro, léto, podzim, zima
Nezačnu popořadě, ale snad mně za to neukamenujete.

Jako první zmíním podzim, ten nemám ráda vůbec, možná dokážu říct, že ho mám ráda jen proto, že dozrávají jablka a některé ovoce. Jinak z pohledu počasí mám na něm ráda jen to, jak je vše barevné, ale jinak mně strašně nebaví, ráno vyjít z domu nabalená a odpoledne je vedro.

Léto mám ráda, letos nějak víc a dokonce jsem si letos oblíbila šaty a nosím je skoro furt, když je vedro namísto kraťasů, kterých jsem minulý rok měla hned několik a neustále nosila jen je. Mám ráda ty šílený vedra, na které hodně lidí nadává, ale jen mimo Prahu, protože v Praze je strašné ty vedra trávit. Ale daří se mi být v práci, když jsou ty vedra největší, to už mě celkem nebaví, ale počasí nikdo neřekne jak to chce.

Zimu mám ráda, protože jezdím každý rok na hory lyžovat a tak se alespoň jednou ročně celý týden věnuju nějakému sportu týden nebo pět dní v kuse.

Jaro mám ráda, protože všechno zase začíná žít a všechno kvete.

 Ty a fanfiction. Jak se k tomu stavíš? Máš je ráda?
V době, kdy jsem se na wattpad přihlásila, což bylo asi v roce 2014 na wattpadu hodně frčely fanfikce třeba na One Direction, poslouchala jsem je, teď už skoro vůbec a tajit se nebudu ani tím, že jsem napsala a mám na profilu publikované dvě fanfikce a to právě o One direction, nestydím se za to, ale nepropaguju je, protože jsem a nejsem na to pyšná.
Pyšná protože to bylo to první, co jsem napsala a nejsem pyšná, protože už si myslím, že mám na nějaké originální dílo, které taky chci někdy napsat, jenže jak už jsem psala v některé odpovědi výše, mám psací blok, na wattpad vydávám a dělám jen rozhovory. Takže stahovat to nebudu a čtenáře nové na to nelákám, prostě nechám toho, kdo to najde, ať si to přečte.
Dřív mně bavily i číst, ale v tuto chvíli na wattpadu nečtu ani fanfikce ani jiné příběhy.

Kdybys měla tři přání, jaká by byla?
Moje tři přání... Píšu to teď v tuto chvíli takže to bude tak jak to cítím teď.

Tak mým asi prvním největším přáním je, aby tu se mnou moje rodina byla co nejdéle a měla téměř
 se všemi tak dobrý vztah jako mám teď, taky to aby moje milovaná fenka Justýna, které bylo letos 10 let, byla se mnou co nejdéle.
Druhým přáním je asi to abych se už konečně zamilovala.
A třetí... aby mě bavila moje škola, na kterou jdu v září a dodělala bych jí dokonce celé 3 roky a abych mohla pořád dělat to, co mě baví a to jsou rozhovory a vše kolem toho.

Je nějaké místo kam by ses někdy chtěla podívat?
Ano těch míst je na naší Zemi hodně kam bych se chtěla podívat. Na VOŠ kam budu od září chodit, bych chtěla vycestovat na Erasmus nebo v létě do Ameriky na work and travel. Chtěla bych jet kamkoli, asi upřednostňuju všechny kontinenty kromě Asie, tam mě to moc netáhne.

Kdybys vyhrála milion, co bys s penězi udělala?
Musím říct, že vyhrát milion by bylo super.
Asi bych část investovala do super techniky na tvoření toho, co mě baví, aby to bylo kvalitní. Za zbytek bych asi třeba koupila mojí mamce nějakou hezkou dovolenou a peníze bych věnovala jí, protože od mala pro mě toho dělá hodně a já bych se jí za to chtěla odvděčit a stále bydlím s mamkou a živí mě, ještě studuju, takže bych na to sama asi ani neměla.

Kdyby ses měla přirovnat k jednomu elementu, k jakému by to bylo?
To je opravdu zajímává otázka a přiznávám, že nikdy jsem o tom ani malinko nepřemýšlela. Elementy jsou čtyři voda, vzduch, oheň a země.
Možná bych se přirovnala k Zemi, protože asi můžu říct, že se ke mně nejvíce hodí a jsem klidná jako země.

Kdyby ses mohla reinkarnovat. Čím bys chtěla být v novém životě?
Možná bych se chtěla stát psem nebo jiným zvířetem, celý život jen jí, chodí ven a spí.

Téma oblíbené. Zajímalo by mě jaká já tvá oblíbená barva, hudba, zvíře, film seriál, rostlina, ovoce, zelenina, sladké a jídlo a proč.
Takže začnu oblíbenou barvou, před pár lety to byla hlavně oranžová, mám i oranžový pokoj doma, ale v tuto chvíli jsou to hodně neutrální barvy v oblečení třeba šedá, bílá, černá, ale v létě nosím ráda i barvy. Obecně je to asi ta šedá, černá, bílá nebo tyrkysová.

Oblíbená hudba, hodně se to mění a poslouchám víceméně to, co se mi líbí. Z českých umělců asi Marek Ztracený, skupina Mirai nebo Pavel Callta, ten píše písničky, ve kterých se člověk hodně najde a píše je ze srdce a je to vidět. A ze zahraničních je to asi Ed Sheeran.

Oblíbené zvíře je pes, protože se mi líbí a žirafy, které mě fascinovaly vždy.

Oblíbený film/seriál, oblíbený seriál mám z amerických sex ve městě nebo přátele a i film sex ve městě nebo a před nedávnem jsem viděla a hrozně se mi líbil film Zrodila se hvězda, neboli anglicky Star is born. A v televizi mě baví slovenský seriál Milenky.

Oblíbená rostlina, líbí se mi všechny, nemám nějakou specificky oblíbenou, ale mám ráda gerbery nebo růže.

Oblíbené ovoce a zelenina, chutná mi vše, ale asi zelenina řepa a ovoce banány nebo mango.
Sladké jídlo, mám ráda skoro vše, nesmí to být ale mega přeslazené, ale chutná mi bábovka i různé ovocné buchty nebo třeba perník.

Ahoj :)

Slíbený rozhovor se mnou, bohužel ho publikuji až dnes protože jsem to o víkendu nestihla :) Je hodně dlouhý a snad se vám bude líbit. Za komentáře budu ráda.

S pozdravem Patty :)

Žádné komentáře:

Okomentovat