Rozhovor s autorkou ruby-reed (původní jméno verunka162)

Pověz nám, jaká jsi mimo wattpad?

Sebekritická, což mi vlastně dochází i u odpovídání na tuhle otázku. Mám na sebe poměrně vysoké nároky a nestává se často, že bych byla s něčím naprosto spokojená. Asi jsem upřímná a otevřená novým věcem, lidem a názorům. Naslouchám. A taky se snažím být co nejoriginálnější, ať už jako autorka nebo jako člověk.

Co děláš, když se zrovna nevěnuješ psaní?

Řekla bych, že prokrastinuju. To dělám opravdu hodně často. Ale jinak čtu, poslouchám hudbu, ve výjimečných chvílích se dokonce učím. Jinak se věnuju grafice, hraju RPG nebo trávím čas s přáteli. A snažím se přežít.

Grafice se věnuješ i na wattpadu?

Dřív jsem si covery ke svým pracím dělala sama, ale když jsem zjistila, že ostatní jsou v tom rozhodně lepší, radši jsem se rozhodla, že se prostě budu učit a svoji práci zveřejním nebo nabídnu, až si budu jistá, že to vypadá vážně dobře. Což se asi nikdy nestane. Takže teď mám u sebe desítky premades, které se nikdy nedostanou na světlo wattpadu.

Není to škoda je nezkusit nevypustit do světa?

Asi ano, slýchám to poměrně často, ale v tomhle ohledu jsem asi vážně nenapravitelná. Byla by pro mě čest, kdyby moje práce zdobila něčí příběhy, na druhou stranu bych se asi cítila hrozně, kdybych viděla všechny ty chyby, které to podle mě má. Ale poslední dobou se snažím podobné myšlenky překonat, takže... Kdo ví? Třeba už brzy.

Jak dlouho už grafiku děláš?

Dlouho... Takové tři roky to budou určitě, ale spíš se přikláním ke čtyřem.

Co děláš v životě mimo wattpad a psaní, studuješ nebo pracuješ?

Studuju soukromé jazykové studium.

Nedá mi to, gympl jsem nestudovala, ale každý kdo je nebo byl na gymplu, říká, že studium je náročné, zvládáš skloubit svoje koníčky, studium a psaní?

Já mám asi štěstí v tom, že nejsem na nějakém prestižním gymnáziu, kterých je v okolí spousta. U nás jde o to, aby nás co nejlépe připravili do života a vážně nám dali jenom to, co je pro nás důležité. S učiteli se dá v klidu domluvit, povětšinou jsou to fajn otevření lidé, kteří nás chápou (Někteří došli tak daleko, že jim říkáme jménem, což by se jinde úplně nepřipouštělo.) a když už se něco nestíhá nebo nezadaří, vždycky to stíháme opravit. Je sice pravda, že občas si musím vybrat, co je pro mě důležitější a v té chvíli odchází spánek a psaní trochu do pozadí, ale slíbila jsem si, že nechci zanedbávat svoje koníčky jenom kvůli škole a chci se toho držet. Nerada bych vystudovala něco, o čem si teď myslím, že mě to bude bavit, abych za pár let zjistila, že se třeba knížkám a psaní kvůli škole už vůbec nevěnuju.

Máš za jménem číslo 162, má to nějakou spojitost s něčím nebo tě napadlo jen tak?

Ano má to spojitost, 162 je datum mého narození.

Kdybys měla možnost se odstěhovat do zahraničí, přijala bys to? Kam by to bylo?

Nemám upřímně ani tušení. Jsem člověk, který se dost upíná na rodinu a dřív pro mě byl nepředstavitelný i život na intru. Nerada měním prostředí a tohle by byla obrovská změna, na druhou stranu... Jsem si vědoma skutečnosti, že jednou to možná budu muset udělat. Česko má ve spoustě věcech zastaralé názory nebo zákony, které jdou kapku mimo moje přesvědčení a v tomhle ohledu by mi asi jinde bylo lépe. Už nějakou dobu uvažujeme s přáteli nad Islandem a i když je to většinou spíš vtip, věřím, že jednou tam minimálně pár z nás určitě skončí.

Je toto tvůj první rozhovor?

Ano. Úplně jsem dlouho nevěřila a - upřímně - stále nevěřím, že bych byla něčím extra zajímavá, ale chtěla jsem zase udělat trochu krok ze svojí komfortní zóny a dát ostatním trochu prostor, mě poznat.

Jak si narazila na wattpad a jak dlouho už tu jsi? Co tě přesvědčilo si wattpad založit?

Tak trochu omylem, popravdě. Dříve jsem byla na společném spisovatelském blogu a zakladatelka se přesunula na wattpad. A protože byla vždycky skoro jako starší sestra a já k ní hodně vzhlížela (což dělám doteď), rozhodla jsem se, že to taky zkusím. Mohla to být skvělá šance, ukázat moji práci více lidem, lépe se dostat ke zpětné vazbě a přečíst si spousty příběhů, které mě tam čekaly. A k té době... Popravdě... Nemám sebemenší tušení. Mám paměť jako mrtvý slon. Ale wattpad tvrdí, že na podzim to bude pět let a ten přeci nikdy nelže, ne?

V čem nebo kde nacházíš inspiraci?

Všude. Ale nejčastěji asi v písničkách, knihách, obrazcích, v útržcích rozhovorů, které zaslechnu na ulici. Ale pokud jde o místo... Nejčastěji asi ve sprše. Kdo ví proč, ale tam přicházejí ty nejlepší nápady!

Máš u sebe při psaní nějaký talisman?

Ne, asi ne. Většinou hrnek kafe, ale ten se za talisman považovat nedá. To je prostředek potřebný k přežití.

Máš nějaké oblíbené autory na wattpadu nebo mimo něj?

Spoustu! K mým oblíbencům na wattpadu můžu asi zmínit jména, jako je Danielle Starcad, Rádoby spisovatelka, laheyx, madnexx, Szabi a Andy Black... Speciální místo v mém srdíčku mají Azreel Black, Karolynn Foy a spousta lidí, na které jsem určitě zapomněla nebo wattpad opustili. A mimo wattpad to bude... Rick Riordan, Leigh Bardugo, Cassandra Clare a Sarah J. Maas.

Jaké dílo z tvé dílny je ti nejbližší a nejvíce tě bavilo psát?

To je... Těžké. Každé svoje dílo po dopsání tak trochu nenávidím, protože ho mám svým způsobem plné zuby, ale zároveň ho bezmezně miluju, pokud to dává smysl. Teď mám asi nejradši Crown Academy. Je to něco úplně jiného, než jsem kdy napsala a kupodivu mě to drží už dva roky.

Dílo Crown píšeš ve spolupráci, píšeš ráda s někým nebo raději sama?

V případě Crown Academy jde hlavně o korekci, beta-read, ilustrace a hudbu. Jsem ráda obklopená lidmi, kteří mi v psaní pomáhají, protože potom nemám pocit, že jsem v tom sama. Často se mi stává, že se v příběhu 'topím' a potom lidé kolem pomůžou. Na druhou stranu jsem zjistila, že jsem nerada na někom závislá, takže psaní, jako opravdu psaní s někým by mohlo být problém. Zkoušela jsem to jednou a zřejmě to nebyla ta pravá osoba... Také když mám chuť jít do něčeho ve více lidech, zkouším kratší příběhy uprostřed hodin matematiky, RPG hry nebo krátké práce v semináři tvůrčího psaní. Zrovna včera jsme ve dvojici psala limerick. Zajímavá zkušenost, ale asi se budu držet toho, v čem jsem si jistá.

Všechny díla máš s českými názvy, proč tady u díla Crown Academy je anglický?

Dříve jsem měla většinu názvů anglicky, i když ta díla už teď na wattpadu nejsou. Tady jde asi jen o to, že to prostě zní dobře. Přemýšlela jsem nad spoustou českých názvu, ale nejlepší je asi brát ohled na úplně první myšlenku a tohle dílo se prostě s názvem Crown Academy zrodilo a já to nechtěla násilně měnit.

V díle maska princezny je Enea Natae hlavní postava, nemýlím se? Popiš nám jí jaká je, jak důležitá je její role a jaký je její hlavní úkol v příběhu?

Ano, Enëa je hlavní postava. Je... složitá. Nedala by se popsat ani jako dobrá, ani jako zlá. Je nedůvěřivá, nebezpečná a obětovala by úplně všechno pro svého mladšího bratra. Její rolí je zjistit pravdu, pomstít bratra a najít sestru, která jí dluží bratrův život. Ale jak mám ve zvyku, rozhodně jí to kapku zkomplikuju.

Tvoje dílo maska hraběnky má už přes 65 tisíc přečtení, jaká byla tvoje první reakce, když si toto číslo viděla?

Neměla jsem sebemenší tušení, jak reagovat. Nevěřila jsem tomu, protože to číslo je prostě naprosto obrovské! Pořád tak úplně nevím, co bych měla dělat... Smát se? Plakat? Asi kapku od obojího, že...? Udělalo mi to obrovskou radost, dodalo mi to sebevědomí a spoustu energie do další tvorby, ale první reakce byla jen tiché nevěřícné 'wow'.

Dílo maska hraběnky má 70 kapitol, jak dlouho jsi tento příběh psala?

Myslím, že tu budou tak... dva roky? Dva a půl? Nejvíc práce to bylo v listopadu 2016 při NaNoWriMo. Tam jsem napsala celkem velkou část a zbytek jsem potom dopisovala.

Jak dlouho je dílo maska hraběnky ukončené a rostou čísla přečtení, votes a komentářů i po ukončení?

Dílo je ukončené od února 2018, což je pro mě docela překvapení, netušila jsem, že je to tak dlouho! Čísla stále rostou, myslím, že když jsem příběh ukončila, byla jsem asi na padesáti tisících. Dělá mi to obrovskou radost.

Všimla jsem si, že dílo maska hraběnky má i trailer, tvořila sis ho sama nebo ti ho tvořil někdo jiný?

Trailer k Masce hraběnky i Masce princezny pochází z dílny Daisy Silent Voice. Hrozně milá, talentovaná a šikovná slečna, spolupráce s ní byla super zážitek. Myslím si, že trailery už nedělá, ale to nemění nic na tom, že tyhle dva jsou skvělé.

Přibliž nám dílo maska hraběnky, o čem je?

Ve zkratce? O tom, že i krutá vražedkyně může být hlavní hrdinkou, která si zaslouží být milována.

Ale kdybych měla použít delší popis, řekla bych, že je to o dívce, která neměla v životě zrovna štěstí a sotva přežila, proto se z ní stalo to, čím je - zlodějka, vražedkyně, člověk, kterému záleží jen na vlastním životě a svobodě. A možná taky o princi, který je tak trochu nevychovaný arogantní idiot a stojí jí v cestě.

Všimla jsem si, že máš na profilu dvě díla, která jsou fantazy. Je fantazy žánr, který tě baví nejvíc?

Minimálně dřív určitě byl. Na fantasy jsem vyrostla a od začátku jsem ho taky psala, takže k němu mám nejblíž. Stále se pohybuju převážně v těhlech vodách. Momentálně jsem si docela oblíbila i romance a teen fikce, ale věřím, že k fantasy se budu dlouho a ráda vracet.

Ve tvých konverzacích fanouškům jsem si všimla, že tam mluvíš o nějakém novém projektu je to stále aktuální nebo už ne?

Je to stále aktuální! Jednalo se o Crown Academy a věci, které se s tím pojí. Momentálně mám zadané žádosti na ilustrace, grafiku a hudbu. K CA už vznikly dvě písničky, které se taky časem objeví.

Ke střípkům stříbrné duše jak tě toto dílo napadlo?

Prvotní myšlenku mám od Karolynn Foy ze začátku to mělo vypadat úplně jinak. Plánovala jsem tam přidávat kousky textů, které mají sice jistý potenciál, ale nedostala jsem se k tomu, dopsat jim zbytek. No a nakonec to dopadlo takhle... Kousky myšlenek, vzpomínek, okamžiků, hromady pocitů a čistá pravda. Střípky jsou úlomky mě samotné mnohem víc, než všechny ostatní příběhy a ten, kdo umí naslouchat a pochopí... Najde v nich všechno.

Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Pro začínající autory tu mám jediné: Nevzdávejte se. Psaní je o vytrvalosti a člověk musí mít jistou dávku pokory, aby mohl něco takového dělat. Chce to naslouchat ostatním, vzít si něco z jejich rad, být rád za kritiku. Chce to přiznat sám sobě, že jsou kolem stovky mnohem lepších autorů a pokud se jim chce člověk přiblížit, měl by spolknout hrdost a nechat si poradit. A s milým přístupem... Se bude všem hned pracovat lépe, ať už žádáte pomoct od korektora, bety nebo grafika.

A pro moje čtenáře... Díky, že jste. Dodáváte mi sílu, energii, úsměvy a radost, neustále mě překvapujete a děláte moje dny lepší. Občas se divím, že jste to se mnou vydrželi takovou dobu, ale někde hluboko uvnitř doufám, že zůstanete i dál.